Pamětní deska Antonína Benewitze

V roce 1966 se konala v Doksech při příležitosti 40. výroční úmrtí A. Benewitze malá hudební slavnost, při níž byla odhalena na budově tehdejší LŠU pamětní deska.

tcem myšlenky a hlavním organizátorem celého dění byl ředitel základní školy Josef Hrdina, sám výborný hráč na housle a violoncello, znalec a milovník hudby. Pozvání na slavnost přijali také členové věhlasného Smetanova smyčcového kvarteta. "Smetanovci" se poklonili památce A. Benewitze na místním hřbitově a hudbou vzdali hold věhlasnému hudebníkovi a pedagogovi.

Po roce 1968 upadl A. Benewitz opět v zapomnění, hrob zarostl trávou. Nyní je znovu upraven a nachází se pod tújemi ve staré části hřbitova vlevo od hlavní cesty.

O Benewitzově významu svědčí také skutečnost, že jeho náhrobek zůstal jediný ze své doby zcela zachován v nejstarší části hřbitova.